Zastavení č. 3 — Kotouč
(517 m n. m.)

Cestou k tomuto zastavení jsme minuli bustu Leoše Janáčka, našeho velkého hudebníka světového významu, který byl též obdivovatelem a častým návštěvníkem Štramberka. Tato busta s šesti sloupy byla odhalena v roce 1927. Je postavena tak, aby Janáčkův pohled směřoval k rodným Hukvaldům. Kousek dál jsme prošli kolem sochy svatého Václava. Z výnosu veřejné sbírky ji nechala zhotovit Lašská orelská župa Kadlčákova sochařem Františkem Fabiánem v roce 1932. Působení těžby vápence a jeho následky byla socha těžce poškozena, rozpadla se a tak v roce 1994 byla odhalena socha nová od akademického sochaře Jana Kozla.

Historie těžby vápence ve Štramberku sahá až do středověku, kdy se lámal kámen na přístupnějších místech Zámeckého vrchu či Skalek. Vápno se z něj pálilo v polních pecích. Vápencový lom Kotouč byl založen r. 1880 firmou bratří Guttmannů ve Vídni, kteří k němu vystavěli železniční dráhu Štramberk — Studénka. Brzy po založení se stal nejrozsáhlejším lomem v celém Rakousku-Uhersku.

Kámen se zde dobýval ručně pomocí vrtacích tyčí. Jeden dělník touto tyčí otáčel a další dva do ní tloukli kladivy. Po vyvrtání 1,5 m hlubokého otvoru byl do díry vložen dynamit a kámen byl odstřelen. Poté byl ručně nakládán na vagóny. Za tuto těžkou práci dostávali vrtači 1 zlatý a 20 krejcarů denně, což představovalo týdenní výdělek tkalce. Z počátku si dělníci nosili vlastní nářadí z domu. Pneumatická kladiva byla v lomu používána od r. 1907. V r. 1912 postavila firma bratří Guttmannů na pozemcích pod Kotoučem cementárnu. Denně bylo vytěženo asi 100 vagónů vápence. Vrcholu dosáhla těžba r. 1967, kdy se vytěžilo 2 285 000 t. Do současné doby byla vytěžena větší část Kotouče i s hradištěm lužické a slezskoplátěnické kultury a s místem významných poutních kostelů, které nechali vystavět jezuité.

Stalo se tak po rekatolizaci protestantského štramberského panství, kdy byly po r. 1624 obnoveny a podporovány náboženské poutě na Kotouč. Byly postaveny dva kostely, horní byl zasvěcen památce Povýšení sv. kříže a dolní byl zasvěcen Nanebevstoupení Páně v r. 1669 v upomínku na záchranu před Tatary. Ke kostelům vedla křížová cesta z Nového Jičína. Oba byly zrušeny císařem Josefem II. v r. 1 786 a později zbořeny a rozebrány na stavby.

Vrchol Kotouč ještě před odtěžením jižních svahů představoval ojedinělé stanoviště skalní stepi s teplomilnou květenou a výskytem vzácných rostlin s výjimečným postavením na území severovýchodní Moravy. Nejen samotná devastace a těžba vápence, ale i vývojové sukcesní změny vegetace a novodobé zalesnění Kotouče lze považovat za pravděpodobné příčiny vyhynutí některých význačných druhů rostlin a živočichů.

Z celostátního pohledu lze připomenout zejména jediný výskyt devaterníčku skalního v ČR. Ojedinělý a vysunutý výskyt směrem na sever zde měly i další teplomilné prvky květeny, např. rozrazil rakouský, žluťucha menší, kakost lesklý a čistec německý. Z živočichů byli na zdejší extrémní polohy vázáni mj. i vyhynulý nosatec, zedníček skalní a poddruh jasoně červenookého. Opatrným pohlédnutím do dobývacího prostoru lomu přes skalní hranu se přesvědčíme o proměnách krajiny při těžbě vápence, můžeme si zároveň učinit představu o cílovém využití lomu po ukončení těžební činnosti. Jeho koncepci má město Štramberk i se společností KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. jasnou. Půjde o vznik prostředí s funkcí zachování a obnovení přírodních hodnot a s funkcí rekreační a naučnou. Sanace se bude týkat stěnových etáží lomu a vytvoření lomového jezera s omezenou možností rekreačních aktivit a úpravou jeho břehů. Biologická rekultivace bude provedena přirozenou reprodukcí rostlinných druhů z okolí a naopak při další těžbě např. do botanické zahrady a arboreta. Celý proces by mohl být urychlen v souvislosti s výstavbou nové moderní cementárny.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Stramberk.cz