Farní kostel sv. Anny [ Kostel nebo katedrála ]
Farní kostel sv. Anny stojí uprostřed vesnice a je poměrně velmi mladý. Dříve stávala na tomto místě zvonice, nejprve dřevěná, jaké je možno ještě dnes vídat na Valašsku nebo slovenských horách a v roce 1701 byla postavena zvonice zděná. Protože kostel sv. Jakuba je za vesnicí a cesta k denním bohoslužbám byla nepohodlná, přikročilo se roku 1777 ke stavbě kaple sv. Anny. Kaple byla přistavena k dosavadní zvonici, která u ní tvořila věž a dodnes slouží po zvýšení jako věž u nynějšího kostela. Kaple byla vystavěna z kamene, klenutá, pět metrů dlouhá a tři metry široká. Měla i kůr a vystupovalo se na něj po schodech, které vedly zároveň i na věž.
Lavice byly do kostela pořízeny v r. 1865. Byly koupeny dubové klády od vrchnosti ve Střílkách za 35 zl. 80 kr. Tesaři je pořezali za 13 zl. Přikoupeno ještě 70 desek měkkých a 9 kop hřebíků. Vyhotovil je Fabián Trnčák, místní stolař, za 55 zl. Řezání klád se tenkrát provádělo povětšině ručně, protože strojní pily nebyly dosud tak obecně užívány. Muselo se k tomu účelu postavit zvláštní lešení, obyčejně někde v břehu. Na něj se kláda položila, jeden z tesařů se postavil na desku nad ni, táhl pilu nahoru a přitlačil, dva stáli pod lešením a táhnutím pily dolů řezali kládu po celé její délce, desku po desce.
Roku 1887 bylo přistoupeno k opravě kostela, hlavně věže. Jednak, že střecha kryjící věžové schodiště byla zchátralá a zatékalo již i za hlavní oltář a pak to vlastně byla ještě dostavba kostela. Když se totiž roku 1847 kostel stavěl, byla za věž ponechána, jak již bylo uvedeno, původní zděná zvonice z roku 1701, která byla ale nižší než střecha kostela, což jistě působilo nepěkným dojmem. Byla tedy v tomto roce opravena střecha a věž kostela dostavěna do nynější výše. Stavbu prováděl stavitel Ryšavý z Kojetína za 755 zl. Když se potom konalo slavnostní svěcení věžního křížku, do věžní báně se vložily pamětní spisy a byla upevněna na vrchol věže, povšimli se někteří z přítomných občanů, že je věž prý poněkud křivá.
Bylo prý to potvrzeno i proměřením a stavitel se uvolil, že závadu částečně upraví a z požadované částky slevil 150 zl. Dnes se nám zdá rovná a tak nevíme, nebyl-li to jenom chytrácký kousek Roštínských, aby získali slevu. Při těchto pracích byla také opravena popraskaná kostelní klenba zaplněním puklin, místy v dosti značném měřítku se jevících. Na návrh stavitele, který došel k názoru, že praskání klenby je důsledkem částečného rozstupování bočních zdí, dovezeny od firmy Wichterle z Prostějova zvlášť k tomu účelu vyrobené železné spinky a jimi zdi k sobě byly staženy, za 107 zl. 33 kr.
Nové varhany byly postaveny varhanářem Mat. Strniskou z Uherského Hradiště v roce 1914 a 3. května téhož roku kolaudovány varhaníkem Petzoldem z Olomouce.1
V roce 1970 byla provedena oprava fasády farního kostela sv. Anny. Náklady s tím spojené byly téměř všechny uhrazeny z veřejné sbírky, kterou po obci prováděli členové lidové strany.
Při opravě byla také provedena výměna střešní krytiny. Byla sundána také báň zakončující věž a byla otevřena. Báň byla prostřelena 16 ranami z kulovnice, nejpravděpodobněji za druhé světové války. Prostřelení nebylo způsobeno nahodile, jednak proto, že fronta prošla přes Roštín vcelku bez střelby a pak také lze soudit dle toho, že střely byly vedeny zespodu, šest z nich proletělo skrz a způsobily ještě otvory v horní části báně. Těmito otvory pak do báně zatékala voda, která téměř úplně zničila staré spisy v ním uložené.
