Základní součásti pracovního ženského kroje jsou dlouhá košile a lněná sukně, na ni se podle prostředí, druhu práce a ročního období oblékaly živůtek, zástěra, kabátek a oděvní plachty.
- košile: často šita ze dvou druhů plátna (spodní část - hrubé lněné plátno, vrchní část - jemnější lněné, později bavlněné plátno)
do konce 18. století rukávy baňaté až po loket, s módou kabátků se rukávy zužovaly výstřih a okraje rukávů vyšité jednoduchým ozdobným stehem
- sukně: lněná s tmavým proužkem = kolovanka (nejčastější barvy - modrá, červená, fialová)
lněná kostkovaná nebo modrotisková (pro letní období)
- živůtek (kordulka): do 18. st. spojený se sukní, od 18. st. již sukně a živůtky oddělené
materiál - plátno, len, v zimě - vlna, barchet, flanel, nejvíce podléhal módě
- zástěra: plátěná, nejčastěji obarvená na modro nebo barvotisková
- obutí: dřeváky nebo bosy
- pokrytí hlavy: plátěný šátek vázaný dokola nebo v týlu, později pod bradou
- kabátek: krátké, různé střihy a materiály (i modrotisk), velmi podléhal módě
- specificky zimní doplňky pracovního kroje: sukně s vatovou vložkou = vatýrka
kožichy (do pol. 19. st.), oděvní plachty (od pol. 19. st.), vlňáky, žinilkové šály (20. st.)
na hlavě šátek vázaný "na babku", na nohou vlněné punčochy podšité režným plátnem (bačkory) a dřeváky