KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
KRKONOŠE - VÝCHOD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  KRNAP
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Národní přírodní rezervace Salajka [ Národní přírodní rezervace ]

Základní údaje: Karpatský jedlobukový prales na severním svahu Beskydu (900 m) v pramenné oblasti pravých přítoků Bílé, zasahuje do rozvodnice mezi Bílou, Bečvou a Kysucou, 300 m severovýchodně od horského sedla Bumbálka, nadmořská výška 712-820 m. Katastrální území Bílá, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace zřízena výnosem MK 18.276/55 ze dne 4. 7. 1956. Výměra: 21,95 ha.

Motiv ochrany: Jedinečný a velmi význačný jedlobukový prales v Beskydech, typický pro střední a vyšší polohy, na hlubokém hlinitém půdním profilu, s mimořádně silnými jedinci jedlí. Jeden z nejzachovalejších a nejznámějších pralesů.

Geologie, půdní poměry: Silně denudovaný horský reliéf s mocnými zvětralinami na paleogenním beskydském flyši.

Botanika: Na ploše nejstarších přirozených porostů (průměrný věk 230-280 let) se střídají různé fáze vývojového cyklu přírodního lesa. Jedle dosahují výšky až přes 50 m, stáří některých stromů je 350 - 400 let. Stromové patro je prostorově rozčleněno s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší. Převládajícími bylinnými druhy květnatých bučin jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides) a mařinka vonná (Galium odoratum), dále se vyskutují papradka samice (Athyrium filix-femina), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), jahodník obecný (Fragaria vesca), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis), žindava evropská (Sanicula europaea), ostřice lesní (Carex sylvatica) aj.

Na vývratech a zlomech se nachází celá řada dnes již vzácných druhů dřevokazných hub. V rezervaci bylo zaznamenáno na 274 druhů makromycetů. Byl zde zjištěn velmi vzácný stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus), který je vázán na jedli. Z dalších vzácných druhů zde roste trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), měkkouš kadeřavý, slizák švýcarský var. tatranský (Gomphidius helveticus), korálovec jedlový (Hericium flagellum) aj. Složení mykoflóry je podobné jako v okolních jedlobukových pralesích (NPR Razula, PP Vachalka, PP Kutaný).

Zoologie: V pralese byl v letech 1983-1992 prováděn výzkum avifauny. Nejhojnějšími hnízdícími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora úhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix). Ze vzácnějších druhů ptactva se zde vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolapax rusticola), žluna šedá (Picus canus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a rorýs obecný(Apus apus). Typickými druhy savců jsou kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a jelen evropský (Cervus elaphus). Rezervace je areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx).

Lesnictví: Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní (53%) s dobře zajištěnou následnou obnovou. Početná je jedle (37%), následuje smrk ztepilý (9%) a javor klen (1%). Dlouhodobě dochází k ústupu jedle bělokoré z nadúrovně a počet plodících jedinců začíná být kritický. Následná generace jedlí není dostatečně zabezpečena zejména z důvodu poškozování odrostlých semenáčků zvěří.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Současná péče se soustřeďuje na záchranu a posílení silně ohrožené původní populace jedle bělokoré. Jedná se o jednu z 15 ploch v České republice, kde se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. Území je navrženo do soustavy NATURA 2000 (chráněná území evropského významu) jako zvláště chráněné území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů pro pilotní mapování biotopu a do evropské sítě uzemí zvláštního zájmu ochrany přírody Smaragd. Území bylo zařazeno také do programu CORINE - biotopy.

Prales není přístupný veřejnosti, lze si ho však dobře prohlédnout ze žlutě značené turistické stezky z Bumbálky na hájovnu Salajka, která prochází po západním okraji rezervace v délce asi 500 m.

Historie: Lesy byly již v 15. století ovlivňovány valašskou kolonizací (pastva, těžba palivového a stavebního dříví). S intenzivnější umělou obnovou se započalo až v průběhu 19. století. Ještě v průběhu 30. let 20. století se jednotlivě těžily největší jedle a odvážely se do Nizozemí na stavbu lodí. Prales je chráněn již od roku 1937, kdy byl zřízen bývalým majitelem, arcibiskupstvím olomouckým. Od té doby jsou porosty ponechány bez úmyslných těžebních zásahů. Do r. 1942 zde byl asi jeden z nejstarších a nejsilnějších stromů v Beskydech - legendární jedle "Tlustá Tonka” stará tehdy přes 500 let, o obvodu u země přes 7 m, obvod, v prsní výšce 527 cm a celkové výšce 87 m, dřevní hmota byla odhadnuta na 40m3. Dodnes z "Tlusté Tonky” zůstal pouze malý zbytek. Přesto zde ještě můžete spatřit životaschopné jedle o výšce přes 50 m a obvodu v prsní výšce přes 3,5 m.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obecbila.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.02.2010 v 08:35 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
 
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba