Václav III. daroval městu Olomouc v roce 1306 pozemky a uložil měšťanům zřídit zde novou vesnici. Tímto dokumentem se začaly psát dějiny naší obce.

"My Václav, z Boží milosti král český a polský, vévoda krakovský a sandoměřský a markrabě moravský dáváme na vědomost všem těm, kteří tento list uvidí, že My majíce na mysli rozmnožení a zlepšení důchodů našeho města Olomouce, dáváme mu naše křovinaté území řečené Horka, ležící vedle pozemků téhož města s tím, aby měšťané tohoto města křoviska z kořene vymítili a území proměnili na úrodnou půdu. Nechť zde měšťané vybudují a vysadí vesnici, která se má lidově nazývat Au, a ať k ní patří křovinaté území s poli, která zde po vymýcení křovin vzniknou. Mimo to měšťany plně osvobozujeme na deset let od data této listiny od placení censu a všech obecných daní. Jakmile tato lhůta vyprší, měšťané jsou povinni z každého lánu ve vsi Holici, která patří městu. A na svědomí tuto listinu jsme rozkázali opatřit pečetí našeho majestátu. Dáno v Praze Léta Páně 1306 šestého dne před červencovými osnovami čtvrté indikace Naší vlády roku druhého."

Nárok na nové území si kromě Olomouce činil i Unka z Majetína. Pře mezi ním a olomouckými měšťany byla ukončena v roce 1352, město odškodnilo Unku padesáti hřivnami grošů. Spor dal vzniknout i názvu vesnice (Kriegaw neboli spor o nivu).

Z roku 1393 se dochovala zmínka o tom, že Pešek z Prostějova, olomoucký měšťan, si zakoupil v Grygově hospodářský dvůr. R. 1399 se mluví v listinách i o zemanu Adamovi z Grygova, který byl stoupencem markraběte Prokopa v boji proti Joštovi, za plenění církevních statků byl stižen trestem exkomunikace.

Přírodní zdroje vápence byly hospodářsky využívány od 16. století. Již v roce 1541 zamýšleli Olomoučané zřídit vápenku. Plán se podařilo realizovat až v roce 1543, kdy město najalo dva paliče.

V roce 1657 bylo v Grygově už 17 usedlostí. Žili tady čtyři sedláci, dva pololáníci, dva čtvrtníci a devět domkařů.

V roce 1773 byl mezi Grygovem a Blatcem na starém rameni Moravy zřízen mlýn. Městská rada tehdy udělila povolení mistrovi Rodekerovi. Na mlýně se vystřídalo několik mlynářů, poslední získali mlýn v roce 1932.

Roku 1846 byla postavena kaple na místě bývalé zvonice. K vysvěcení došlo 17. května 1849.

Spojení s okolím zajistila železnice, jejíž stavba byla dokončena v roce 1841. V 50. letech vzniklo v Grygově nádraží u přejezdu, které bylo v roce 1861 zbořeno. V roce 1901 byla postaveno nové nádraží a v roce 1926 byla zřízena i druhá kolej.

Grygovské děti navštěvovaly školu ve Velkém Týnci, která již dlouhou dobu kapacitně nevyhovovala. Proto se obce rozhodla postavit si vlastni školu. Vyučováni začalo ve školním roce 1874-1875. Mezi prvními žáčky nové školy byl také pozdější zakladatel ČSL a předseda zatímní československé vlády Mons. Jan Šrámek, rodák naší obce. V roce 1909 byla dokončena stavba druhé školní budovy, ve které školní rada povolila vyučování v roce 1910.

Ke konci 19. století sužovala obec řada požárů, a proto byl v roce 1900 zřízen hasičský spolek. Požární zbrojnice byla postavena v roce 1923.

I. světová válka připravila o život 32 občanů, rok po jejím skončení byla zasazena Lípa svobody.

V roce 1920 se Grygov napojil na elektrické osvětlení a 1921 se podařilo zřídit poštu. V roce 1922 byla postavena sokolovna a před ni byl osazen pomník Svobody se sochou legionáře.

Po roce 1939 byl Grygov přejmenován na Königswald. V roce 1944 ukrývali občané v Chrastí dva sovětské vojáky, kterým se podařilo uprchnout z německých zajateckých táborů. Před půlnocí 8. května 1945 dorazily do Grygova první oddíly Rudé armády. Také II. světová válka připravila o život několik občanů.

V roce 1949 začala výstavba závodu Betra na výrobu železobetonových rour. Později byl přejmenován na Prefu a pod tímto názvem funguje dodnes. Od roku 1953 se obec stavebně rozšiřovala výstavbou nových rodinných domů. Od 1.1.1958 začalo společné hospodařeni v rámci JZD.

Po roce 1989 se začal měnit život občanů. Vznikly nové firmy, rozrostla se sít' služeb. Podařilo se plynofikovat obec a dokončuje se stavba čistírny odpadních vod. Byly rekonstruovány a renovovány budovy sokolovny, hasičské zbrojnice, kaple, domu služeb s ordinaci pro praktického lékaře, školy a probíhá rozsáhlá rekonstrukce obecního úřadu. Zakládá se také nové sídliště rodinných domů poblíž vlakového nádraží.

O historii obce je možno dočíst se další informace v publikaci Ivany Hejhalové Paměti obce Grygova. Podrobnější zprávy obsahuje obecní kronika, která byla založena za rychtáře Antonína Groffa 29.3.1796.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.grygov.cz