Jedná se o geologickou památku, kde ve stěnách opuštěného lomu jsou viditelné
horizontálně uložené žíly tzv. olivinického těšinitu.


Zastavení č. 12 - Lom s jezírkem a koryto Stranického potoka, naučné Palackého stezky
( nadmořská výška 490 m)


V opuštěném, zčásti zatopeném lomu při silnici z Kojetína do Straníka nalézáme další z forem podmořské sopečné činnosti ve spodní křídě. v zadní stěně lomu jsou odkryty olivinické těšínity, které vnikly jako ložní žíly do vrstevních spár ve sledu usazených hornin těšínsko - hradišťského souvrství slezské jednotky. Žhavá láva ve svém okolí usazené horniny tepelně přeměnila.

V současné době je spodní část někdejšího lomu zatopena. Vzniklé jezírko slouží jako základna pro rozmnožování některých druhů obojživelníků.

Dlouhou dobu sloužilo toto místo jako divoká skládka odpadů. Úprava místa , včetně odvozu odpadu z jezírka provedli členové ZO Českého svazu ochránců přírody Nový Jičín. Snahou je zajištění přístupu k zadní straně lomu.

Vážní zájemci o geologii mohou studovat další projevy vulkanické činnosti, která se podílela na vzniku spodkřídové těšínitové asociace ve dvou neoznačených lokalitách.

1. Při cestě do Straníku cca 300 m vlevo nad Stranickým potokem při okraji zalesněného svahu je další opuštěný lom. Ve spodní části lomové stěny je odkrytý podmořský lávový příkrov, výlev olivinického diabasu. V jeho nadloží, ve vyšší části stěny vystupuje vrstva pyroklastů. Ty uzavírají kontaktně tepelně přeměněné úlomky hornin z těšínsko - hradišťského souvrství.

2. V hluboce zařezaném korytě Stranického potoka podél silnice do Straníka lze v odkryté stěně a v korytu místy pozorovat vrstvy pískovců a jílovců, které rovněž uzavírají větší nebo menší útržky usazených hornin z těšínsko-hradišťského souvrství. Vyvřelou složku zde tvoří pikritický mandlovec.

Olivické těšínity a jim příbuzné horniny se dříve na mnoha místech těžily na stavební kámen a štěrk. Z těchto lomů byla popsána řada nerostů. Mezi nimi měl hospodářský význam pelosiderit, jehož výskyt v okolí Žiliny, Bludovic, Hodslavic, Mořkova, Veřovic a Rybího byl podnětem k důlní těžbě. Byl dovážen pro výrobu železa v 19. století do železáren ve Vítkovicích, Ustroni, Třinci a Čeladné. Ještě v roce 1850 se zde vytěžilo 164 234 q této železné rudy (J. Bechný, 1963).

Na výzkumu zdejších vyvřelých hornin se značnou měrou podílel Štefan Weigel (*1848 v Novém Městě na Moravě, †1924 v Žilině), vlastivědný pracovník, který působil jako četnický strážmistr v Suchdole nad Odrou. Za svůj život shromáždil rozsáhlou sbírku výbrusů hornin a nerostů z jednotlivých lokalit. V současné době je sbírka nezvěstná.

Lom má místní název "U oka". Až do padesátých let 20. století se zde těžil kámen, který se v okolních obcích používal hlavně ke zpevnění cest.

Kolem opuštěného lomu v úvozu vede úzká silnice spojující Straník s Kojetínem. Jde o zachovalý úsek staré cesty z Valašského Meziříčí do Nového Jičína. Projížděly tudy povozy kupců na novojičínské trhy. Rozeklaný úsek byl pro kupce zvláště nebezpečný a není divu, že se k místu vázaly pověsti o zbojnících, kteří hlavně v nočních hodinách kupce přepadávali a okrádali o zboží a peníze.