KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
KRKONOŠE - VÝCHOD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  KRNAP
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Věrovany [ Historie (archivní dokument) ]

Obec má 421 čísel popiskných a celkem 1303 obyvatel. Skládá se za tří historických částí - Věrovan, Rakodav a Nenakonic. Na rozhraní druhého a třetího tisíciletí před našm letopočtem bylo v těsné blízkosti obce rozsáhlé sídliště lidu lužické kultury. Lokalita Hradoch patří mezi nejvýznamnější na střední Moravě a nese stopy mnoha kultur v rozpětí celého pravěkého období.

První historické zmínky o Věrovanech a Nenakonicích jsou v tzv. Zdikově listině z roku 1131. O Nenakonicích snad i z roku 1126. V 13. století máme historicky doložen rozvětvený rod vladyků z Rakodav.

Velmi cenným pramenem poznání starších dějin obce je gfruntovní kniha, jedna z nejstarších v našich zemích. Zápisy začínají v roce 1550 a jsou v ní zapsány nejen převody nemovitostí ale i různé zajímavosti ze života obce z 16. a počátku 17. století. na území obce existovaly i místní lázně. Píše o nich známý moravský balneolog Tomáš Jordán z Klausenburgu (1850) v Knize o vodách hojitelných neb teplicech moravských. Zanikly během 30.leté války a již se je nepodařilo obnovit.

V době 30. leté války postihla obec katastrofa. Více než 2/3 domů bylo zničeno a z té doby jsou též stále objevované zbytky a to ručně a barevně malovanou z roku 1739, kterou vyhotovil architekt tovačovské vrchnosti Cyrrano z Boleshausu. Mapa má rozměry 2 m x 1,6 m. V Nenakonicích vznikl v roce 1727 Mariánský kult, který spolu s obrazem P. Marie byl přenesen do sousedního Dubu nad Moravou. Jeden z nejpozoruhodnějších dokumentů z historie Věrovan je obsáhlá stížnost Věrovanských na vrchnost v Tovačově z roku 1705. Jsou v ní zahrnuty všechny těžkosti poddaných z této doby. Vzácným dílem vesnického písemnictví je tzv. Škobrtalova kronika. Je to zápisník jednoho ze sousedů z rozpětí let 1770 až 1814. Dochoval se však jen opis a originál je mimo území republiky.

Mezi nejvýznamnější rodáky je nutno uvést Aloise Hlavinku, faráře v Kučerově, význačného organizátora v době národního obrození a autora Dějin světa. Rovněž tak profesora Tomáše Hudce, teologa a orientálního historika. Otakar Bystřina (vlastním jménem JUDr. Ferdinand Dostál) zůstal v povědomí Moravy jakou autor Hanácké legendy a spoluzakladatel Suchovské republiky. V novodobých dějinách obce i širšího regionu je nazapomenutelně zapsán plk. Jaroslav Himr, velitel 313. stíhací perutě čs. letectva za II. války v Anglii, který padl hrdinou smrtí v boji s fašistickou přesilou.

Vesnice má velkou kulturní a vlastivědnou tradici, která v 70. letech vyvrcholila velmi úspěšnou činností Vlastivědného kroužku Otakara Bystřiny, kterému předsedal regionální spisovatel a historik Bohumír Štéger z Tovačova, ale činnost zájmových pracovníků byla z politických důvodů zastavena. V 90. letech byla vytvořena redakční rada edice vlastivědných publikací s názvem Region Věrovany. Šéfredaktorem edice je starosta obce Josef Odstrčilík, zástupce Otakar Horáček a historickou část edice zpracovává historik PhDr. Gustav Vožda, bývalý ředitel Komenského muzea v Přerově, t.č. v důchodě. Edice již má 56 čísel zaměřených k historii obce a součástí každého čísla je i zpravodaj Na vědomost se dává, který poskytuje informace o současném dění v obci.

Schválení znaku a praporu obce Poslaneckou sněmovnou ČR bude mít velmi kladný ohlas mezi nejširší veřejností a zvýší pocit sounáležitosti s místy, které považují za domov.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 05.12.2002 v 14:15 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
 
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba