Kelečský poklad (1002-1938) [ Turistická zajímavost ]
Kelečský poklad (1002-1938)
Kečský poklad úzce souvisí s jantarovou cestou, která vedla z Carmunta na Dunaji jižní Moravou k Velehradu, odtud na Malenovice, Holešov, Bystřici pod H., Libosváry, Všechovice, Kelč. Zde se dělila jantarová cesta dělila na dva směry
- jedna vedla na Němetice, Hustopeče, Jičín, Příbor, Těšín, do Ruska,
- druhá na Ústí, Černotín, Špičky, Bělotín, Odry, Fulnek, Hradec u Opavy, Opolí, na Kališ do Gdaňska k jantarovým břehům dnešní Litvy.
Mezi lety 1002-1020 projížděl zde obchodník, který v rušných dobách netroufal si cestovati dále se svými penězi, a proto raději je zakopal do země. Do jamky 60 cm hluboké uložil tuhovanou nádobku, do níž vložil 10 plátěných pytlíčků s 10 druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal v zemi až do října 1938.
Tehdy vyorával 14 tiletý Jan Hradil společně s matkou brambory. Když orali třetí brázdu od kraje, najednou se jim na hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili. Obsah nálezu čítal asi 1500 kusů celých i dělených mincí a vážil jen 43,30 dkg.
Poklad v Kelči nezůstal. Muzeum v Hranicích odkoupilo 10 celých mincí za 500 Kčs. Za 213 mincí a 160 ks sekaného stříbra dostal od faráře Kubíčka jen 360 Kčs. Třetinu nálezu si ponechal, ale pak je většinou rozdal zájemcům, zbytek prodal muzeu v Brně. Část nálezu postoupil farář Kubíček muzeu v Olomouci.
Za kelečský poklad bylo možno v tehdejších dobách koupit 2 vagóny ovsa nebo vagón černé mouky nebo 50 otroků.
